Palivové dřevo pomáhá nejedné české domácnosti udržovat teplo. Popravdě jde dokonce o nejčastěji užívané topivo, které domácnosti využívají k topení v kotlech na tuhá paliva, a pak také v kamnech a krbech. Bezesporu za to může i jeho cena, která je aktuálně na svém historickém minimu. Jenže není dřevo jako dřevo. Víte, jaké dřevo je pro otop nejlepší a které do kamen vůbec nepatří? Poradíme vám.
Palivové dřevo
Palivové dřevo je vlastně to nejméně kvalitní dřevo, které není vhodné pro jiné než energetické využití. Jeho kvalita se řídí podle příslušných technických norem. Vyrábí se z jehličnatých, ale i listnatých dřevin. Dodává se s kůrou o tloušťce od 3 cm. Polena, která jsou silnější než 30 cm, se štípou. Dělí se obvykle na listnaté tvrdé, listnaté měkké, jehličnaté tvrdé a jehličnaté měkké. Polena mohou mít 1 m, ale i 15, 25, 33 nebo 50 cm podle druhu topeniště. Pro kvalitu otopu je velmi důležitá jeho vlhkost, druh dřeviny, z níž pochází, a způsob rovnání.
Proč je důležitá vlhkost palivového dřeva?
Je to jednoduché, při spalování vlhkého dřeva se díky odpařované vodě velké množství energie spotřebuje na samotné hoření. Výhřevnost takového dřeva je výrazně snížena. A mimo to je spojeno i se zvýšenou tvorbou mastných sazí, které se usazují v komíně i v ohništi. Je jich dokonce tolik, že se komín může i ucpat. A kromě toho takové dřevo také kouří a špatně hoří.
Počáteční vlhkost čerstvě vytěženého dřeva se pohybuje okolo 60 %. Palivové dřevo, které je vhodné pro otop, by mělo být již důkladně vysušené s vlhkostí pohybující se okolo 20 %. Takto dobře vysušené dřevo může přinést až 25% úsporu za topivo. Pokud si palivové dřevo připravujete sami, měli byste tedy vědět, že měkké dřevo prosychá 1 až 2 roky a tvrdé dřevo i 4 roky.
Měkké versus tvrdé dřevo
Pro energetické využití se palivové dřevo může rozlišovat podle toho, zda jde o měkké dřevo, nebo tvrdé dřevo. Každé z nich má své plusy i mínusy. Popravdě výhřevnost dřeva měkkého a tvrdého, se od sebe příliš neliší. Rozdíl je ale v délce hoření i v jejich ceně. Všeobecně platí, že o co víc je měkké dřevo levnější, o to kratší dobu hoří. A naopak. Tvrdé hoří pomaleji a poskytuje stabilní dlouhodobý plamen. Jen tedy ta cena je oproti měkkému dřevu vysoká. Pravdou také je, že tvrdé dřevo mnohem déle schne.
Které palivové dřevo je tedy nejlepší?
Všeobecně lidé nejvíce topí smrkovým dřevem, protože je levné, a to i přesto, že nejde o tu nejlepší volbu. Naštěstí stále více lidí si začíná všímat rovněž i dubového dřeva, které je kvalitnější. Bohužel však na proschnutí potřebuje více času než smrkové dřevo. Do krbových kamen se hodí nejlépe tvrdé dřevo jako třeba habr, buk, dub, jasan nebo ovocné dřevo, protože hoří pomalu a teplo vám zaručí na dlouhé hodiny.
Pro zatopení a rozhoření ohně je nejlepší pro změnu bříza, lípa, kaštan, topol, vrba, akát nebo akácie. Použít je můžete i tehdy, když potřebujete jen krátkodobé zatopení nebo chcete navodit příjemnou atmosféru. Nejméně vhodné je dřevo z jehličnanů, které nejenže rychle hoří, ale také produkuje více odpadu. Pryskyřice z nich navíc ucpává komín. Pokud chcete ušetřit a najít zlatý střed, zkuste kombinaci tvrdého a měkkého palivového dřeva v poměru 3:1.
Čím rozhodně netopit
Rozhodně doma netopte chemicky ošetřeným dřevem, protože se z něho uvolňují nebezpečné, zdraví škodlivé látky. Nejinak tomu je i v případě barveného, dřevotřískového nebo navoskovaného (případně olejovaného) dřeva. V případě palet, železničních pražců, překližky a odpadu, se nevylučují pouze toxiny, ale i látky, které znečišťují topeniště a komín.
Zdroj informací: polinka.cz; ceska-peleta.cz; ptacek-eshop.cz