Manželé z Moravy bydlí ve starším třígeneračním domě a předloni se rozhodli přejít na vytápění pomocí tepelného čerpadla. Jejich dům prošel kompletním zateplením a od nového systému vytápění si slibovali méně starostí s přikládáním a taky chtěli ušetřit nějakou tu korunu za energie. Po dvou topných sezónách se však jejich rozhodnutí ukázalo jako nešťastné. Co se přihodilo, jak to vyřešili a jak budou topit letos v zimě?
Na vesnici, kde není plyn, nikdy nebylo moc možností
„V naší vesnici se odjakživa topilo jen v kotlích, buď dřevem nebo uhlím. Plyn tu nikdy zřízen nebyl, takže jsme byli zvyklí každý den topit,“ říká Michal, majitel domu. Spolu se svou chotí Petrou bydlí na Valašsku ve velkém rodinném domě po rodičích. Když začátkem devadesátých let dostali dům věnem, rozhodli se ho zrekonstruovat a přestavět na vícegenerační bydlení. „Dřív bývalo zvykem, že v jednom domě žilo i několik generací. Vyrůstala jsem tak já i můj manžel. Proto když jsme dům rekonstruovali, předělali jsme jej na třígenerační,“ vzpomíná Petra. Jejich dům o zastavěné ploše 100 m2 je opravdu takovou menší bytovkou. Disponuje třemi samostatnými patry o dispozici 4+1, velkým sklepem s garáží, prádelnou a dílnou a samozřejmě i obrovským půdním prostorem, kde by se ještě dva pokoje vešly. Celková obytná plocha domu je tedy kolem 300 m2. K domu rovněž patří zahrada, na které se nachází kůlna, pergola, skleník a přístřešek na auto. Jak říkají oba manželé s notnou dávkou humoru: „Dřív se prostě věci dělaly ve velkým.“
Levné vytápění velkého domu? Klíč je v chytrém topení a dobré izolaci
I když se dům na první pohled jeví jako malá bytovka, dle slov jeho obyvatel nikdy nebyl energeticky nijak náročný. Plastová okna s dvojsklem a zateplení domu polystyrenem bylo provedeno už v devadesátých letech. „Zateplení tenkrát žádná firma ještě nedělala. Vše jsem si dělal svépomoci,“ říká Michal. Celková tepelná ztráta domu byla vypočtena kolem 18 kW a dům byl primárně vytápěn pětičlánkovým kotlem na dřevo/uhlí s výkonem 23 kW. Roční spotřeba na vytápění celého domu se vždy pohybovala kolem 20 metráků uhelných briket a 5 kubíků dřeva. V rámci cenových hladin z roku 2019 toto množství odpovídá cca 14 000 Kč.
„Jelikož nejsme nijak zimomřiví, vždy jsme topili jen třetinu dne, většinou od poledne do osmi do večera. Za tu dobu se dům vyhřál a do druhého dne vždy bylo na teploměru aspoň 21 °C.“
Ohřev vody byl řešen elektrickým bojlerem a celková potřeba elektrické energie se pohybovala kolem 4,5 MW. Náklady na energetický provoz celého domu byly přibližně 33 000 korun na rok, což vzhledem k jeho velikosti není nijak závratné.
Tepelné čerpadlo místo pohody přineslo šok
Po odstěhování dětí v roce 2019 se Petra a Michal rozhodli pro menší rekonstrukci domu. Vyměnili starou fasádu, objekt nechali znovu zateplit silnější vrstvou polystyrenu a pro vlastní pohodlí si rozhodli pořídit tepelné čerpadlo vzduch-voda. Čerpadlem měli manželé v plánu nejen vytápět celý dům, ale současně i ohřívat vodu v zásobníku o objemu 180 litrů. Celková investice včetně napojení na stávající otopný systém vyšel bezmála na 250 tisíc korun. Jak je dům manželů technicky vyřešen, se můžete podívat v naší galerii.
Aktuální cenu čerpadla vzduch-voda je možné najít zde.
„Poté, co se naše děti odstěhovaly, jsme začali trávit více času našimi koníčky mimo domov. Tak jsme zjišťovali, jaké jsou možnosti, a teplené čerpadlo se jevilo jako jediná možná varianta. Neslibovali jsme si od něj nějakou extrémní úsporu, ale spíš komfort za přijatelnou cenu.“
První topnou sezonu, kdy veškeré vytápění domu i ohřev vody byly řešeny pouze čerpadlem, byla celková spotřeba energie domu 9,5 MW. S touto hodnotou se předem počítalo a vzhledem k fixním cenám energií byly v rámci možností přijatelné. Celkové náklady na provoz domu vzrostly o cca 8 tisíc korun oproti předchozí sezóně. Situace ale dostala nového rozměru začátkem letošního roku, kdy došlo k masivnímu nárůstu cen energii. Cenové nabídky, které manželé obdrželi od různých dodavatelů, vzrostly téměř čtyřnásobně.
„Když jsme obdrželi asi od čtyř dodavatelů nové nabídky cen, mysleli jsme, že je to špatný vtip. Oproti předchozím rokům byl nárůst cen téměř čtyřnásobný. Jen představa, že bychom museli platit tyto částky a neměli jinou možnost, byla nemyslitelná.“
Návrat zpět ke dřevu se manželům vyplatil
Oba manželé se proto ihned rozhodli pro návrat zpět k topení dřevem a tepelné čerpadlo používat pouze pro ohřev vody. V kotelně v suterénu domu totiž ponechali původní kotel, který je stále funkční.
„Na tepelné čerpadlo jsme si nechtěli brát dotaci, protože bychom přišli o starý kotel. Dodavatel nás od této varianty sice odrazoval s tím, že s dotací rozhodně ušetříme, ale my se nedali. Chtěli jsme mít možnost občas si zatopit i v kotli, třeba když jsme na víkend doma, a uspořit. Nebo kdyby vypadl proud, mít něco v záloze. Teď nás starý kotel doslova zachránil.“
Provoz tepleného čerpadla by se současnými cenami energií vyšel Petru a Michala na více než 100 tisíc korun na rok. Když k tomu připočtete ještě zálohy za elektřinu, dostáváme se na částku atakující 140 tisíc ročně. Oba manželé se proto na další dvě následující topné sezony zásobili briketami a dřevem. V případě, že by byly odkázáni pouze na tepelné čerpadlo a neměli možnost používat kotel, byla by pro ně následující topná sezóna obrovským zásahem do rodinného rozpočtu. Další možností by byla instalace fotovoltaických panelů na střechu s napojením na tepelné čerpadlo. Ta ale zahrnuje další investici v řádu několika stovek tisíc, která oběma v současné době turbulentních cen nedává smysl.
Mít v záloze náhradní zdroj je zárukou úspory
Mít v záloze vždy nějaký doplňkový či sekundární zdroj tepla je více než chytré. Nejvíc efektivní a nezávislá se v tomto případě jeví možnost vytápění dřevem. Z dlouhodobého pohledu je dřevo nejlevnější komoditou pro vytápění vůbec. Jeho zpracování je poměrně snadné, spalování v nových zařízeních ekologické a navíc vytváří jedinečný tepelný komfort. Úspora, kterou je možné docílit pravidelným topením v krbových kamnech nebo kotli na palivové dříví, se může v současné situaci pohybovat v řádech několika desítek tisíc korun. Současné ceny se stále pohybují kolem 1000 korun za kubický metr, což je oproti plynu a elektrice velice výhodné.
Zdroj: Drevostavitel.cz